Česká republika v současnosti čelí jedné z nejintenzivnějších a nejrozsáhlejších epizod sucha v moderní historii. Zatímco dříve byla období bez deště vnímána spíše jako letní anomálie, dnes se stávají strukturálním problémem, který formuje naši krajinu, zemědělství i hospodaření s vodou. Do této složité rovnice navíc právě teď vstupuje globální klimatický fenomén El Niño.
1. Aktuální stav: Srpen 2026 – Vyprahlá mapa
K dnešnímu dni (10. srpna 2026) je situace v Česku vizuálně i fakticky alarmující. Na obrázku výše zobrazen deficit půdní vláhy, který poskytuje mrazivou vizualizaci rozsahu krize.
Jak je patrné z obrázku:
- Dominance extrémního deficitu: Tmavě červené plochy, představující extrémní a výjimečné sucho, zcela dominují rozsáhlým oblastem, zejména ve středních a severozápadních Čechách, v Poohří a na velké části Moravy (včetně úvalů).
- Šíření anomálií: Oranžové a jasně žluté odstíny, naznačující silné až velmi silné sucho, obklopují červená jádra a šíří se do dříve odolnějších oblastí.
- Vyschlá říční síť: Modré čáry řek jsou na mapě sice patrné, ale v mnoha červeně označených oblastech jsou průtoky kriticky nízké, nebo menší toky zcela vyschly.
Na zhruba 60 % území republiky (pokrytých tmavě červenou a oranžovou) klesla zásoba vody v půdě do jednoho metru pod kritickou mez. V těchto oblastech se rostliny potýkají s tzv. bodem vadnutí – stavem, kdy už nemají odkud čerpat vláhu. Klimatologové odhadují, že k alespoň částečnému zotavení půdy by bylo zapotřebí plošně 150 až 200 milimetrů srážek, které by musely padat rovnoměrně po delší dobu. Problém prohlubují i podzemní vody, jejichž hladina ve vrtech je plošně hodnocena jako mimořádně podnormální.
2. Návrat klimatického obra: Nastupuje silné El Niño
Důležitým faktorem pro nadcházející měsíce je dění v Tichém oceánu. Od března 2026 začaly stoupat povrchové teploty oceánu a v červnu index Niño 3.4 oficiálně překročil práh pro vyhlášení fáze El Niño.
Očekává se, že tento jev bude během podzimu nadále sílit a svého vrcholu by měl dosáhnout koncem roku 2026, přičemž většina modelů ukazuje na velmi silné El Niño. K tomu se navíc přidává pozitivní fáze Indického oceánského dipólu (IOD), což je kombinace, která na globální úrovni historicky spouští výrazné klimatické extrémy.
3. Výhled pro podzim a zimu 2026/2027 v Česku
Kombinace hlubokého letního deficitu vláhy (zobrazeného na mapě) a nastupujícího El Niña nám dává poměrně zřetelný obrys toho, co můžeme očekávat:
- Podzim (září - listopad): Podzimy při silném El Niñu bývají ve střední Evropě často teplotně nadprůměrné, s prodlouženým "babím létem". Pokud se srážky dostaví, hrozí, že půjde o prudké a nárazové deště spíše než o trvalý, zahradnický déšť. Rozpálená a suchá půda navíc hůře vsakuje vodu, což zvyšuje riziko bleskových povodní na menších tocích, aniž by došlo k hlubšímu dosycení podzemních vod.
- Zima (prosinec - únor): Silné El Niño historicky nahrává v Evropě vlhčím a mírnějším zimám (zejména v jejich druhé polovině). To může znít pozitivně z hlediska energií, ale pro naše zásoby vody je to varovný signál. Mírná zima znamená méně sněhu v nižších a středních polohách. Sníh je přitom klíčový pro doplňování hlubokých podzemních vod během jarního tání. Pokud zima proprší, voda rychle odteče řekami pryč a jaro 2027 odstartuje s ještě kritičtějším výchozím bodem než jaro letošní.
Sucho přestalo být v Česku sezónní epizodou a stalo se trvalým znakem měnícího se klimatu. Aktuální mapa deficitu vláhy a nastupující vliv El Niña tento trend potvrzují a urychlují nutnost zásadních adaptačních opatření v krajině i našem zacházení s vodou.